Kostel sv. Václava

Původně na místě dnešního kostela stála kaple, zasvěcená stejně, jako současný kostel, sv. Václavu. Byla postavena v r. 1726 za panování hraběte Jana Josefa Šporka. Zvýšený lázeňský ruch a náboženské cítění vyžadovaly, aby v blízkosti lázní byl také zřízen stánek pro služby Boží. Protože u pramene stávala socha sv. Václava a podle ní se pramen nazýval „Svatováclavský“, bylo rozhodnuto, že bude postavena kaple, která bude také zasvěcena zemskému patronu sv. Václavu. Zbývalo jen nalézt místo, kde má být postavena.

Podle legendy se při hledání vhodného místa pro kapli zlomil zdravý strom, což bylo považováno za znamení, kde by měla kaple stát:

„Toho času byl Podol téměř celý lesy zarostlý, takže nebylo místa vhodného pro kapli, leč by se nějaká dřeva skácela. Vyjel tedy ještě s nějakými pány hosty hrabě milostivý pohodlné místo šetřiti. Při takovémto šetření kdežto ticho bylo, nenadále strom zdravý se zlámal, jako by ukázati chtěl, kde by kaple státi měla, což ovšem k podivení bylo, a spolu se uzavřelo by na tomto místě kaple stavěna byla, což se také stalo. Aby ale památka této události ku potomkům v paměti zachována byla, byla z tohoto stromu neb ulomeného dřeva udělána kropenička, do této nové kaple, která, když vystavěn byl kostel, dána byla k malým prostředním dveřím, v které až podnes pro vcházející do chrámu Páně svěcená voda se chová“.  Toto bylo v paměti napsáno do urbáře Heřmanova Městce.

Se stavbou kostela bylo započato v r. 1788 na místě původní kaple (dostavěn v r. 1790). Věž byla dostavěna později, v r. 1796. Do ní byly přeneseny z nedalekého Hrbkova dva zvony z 16. století. Oba musely být v 19. století přelity. Ve 20. století byly zabrány pro válečné účely: větší, sv. Václav, v roce 1918, druhý – sv. Jan, spolu s dalším menším zvonem, v roce 1941.

Z původní kaple je nad postranními (v současné době zazděnými) dveřmi zasazen kámen, který nese nápis latinsky psaný, česky znějící: „Tato kaple stojí k větší cti a slávě sv. Václava, patrona našeho“.

V r. 1874 byly na věž kostela zabudovány věžní hodiny.

V r. 1892 jsou na kůru kostela stavěny varhany věhlasným varhanářem Petrem z Prahy.

Kostel je jednolodní s předsíní na západní straně a s věží nad hlavním průčelím. Při vstupu hlavními dveřmi do chrámu je možno po pravé straně spatřit kříž s kropenkou a podstavcem. Vše je zhotoveno z jednoho kusu dřeva (z té větve, která se ulomila se stromu, když rodina hrabat Šporků vyjela hledat vhodné místo, kde se měla kaple postavit). Nad hlavním oltářem je obraz sv. Václava na koni s vévodskou korouhví, patrona našeho národa, namalovaný akademickým malířem Františkem Müllerem z Chrudimi. Nad ním je socha Pána Ježíše. Po obou stranách jsou sochy dvou klečících andělů a zemských patronů Cyrila a Metoděje a také sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. Na okenních obrazech po stranách oltáře vyniká sv. Anežka a sv. Josef. Jsou označeny letopočtem 1848 – 1898 s věnováním od Jana Pleskota a J. Pazdery. Zajímavá je dřevěná soška mužské postavy, která ve zdvižených rukách drží misku pro paškál. Toto dílo vyrobil mistr Moštěk, bratr jednoho z administrátorů farnosti. Po stranách lodě je možno spatřit oltáře Panny Marie s Ježíškem a sv. Ludmily se sochou světice, dodané firmou Krejčík z Prahy. Ty byly společně s hlavním oltářem slavnostně posvěceny 6.5.1894.

U jižní stěny je socha sv. Jana Nepomuckého z konce 19. století taktéž od řezbáře Krejčíka. Nad ní visí obraz Panny Marie. Na protější zdi doplňuje výzdobu barokní obraz Klanění sv. tří králů, provedený Janem Onghersem, žákem školy Braunovy.