Na počátku stojí tvorba heraldického návrhu znaku a vexilologický návrh vlajky. Tyto návrhy svěřilo Zastupitelstvo obce Vápenný Podol dne 29. května 2014 na základě předložených nabídek firmě ALERION, s.r.o. Brno, která zajistila kompletní servis od heraldického návrhu a jeho schválení v Poslanecké sněmovně ČR až po zhotovení symbolů – znaku a vlajky obce Vápenný Podol.
Z šesti návrhů, které firma předložila, a diskusí s místními občany, Zastupitelstvo obce vybralo dne 4. července 2014 tyto.
Na základě projednání ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, podvýboru pro heraldiku a vexilologii tohoto výboru Poslanecké sněmovny ČR byl „Rozhodnutím č. 27 předsedy Poslanecké sněmovny“ Jana Hamáčka ze dne 24. listopadu 2014 naší obci Vápenný Podol udělen znak a vlajka.
Dne 26. března 2015 převzal p. Jan Motl, starosta, z rukou předsedy Poslanecké sněmovny ČR pana JUDr. Jana Hamáčka slavnostní dekret o udělení znaku a vlajky obce.
Popis symbolů
Při tvorbě návrhu komunálních symbolů (znaku a vlajky) vycházel PhDr. Zdeněk Kubík a Mgr. Tomáš Pokorný z faktu (zadání), že: „Vápenný Podol má převážně historii lázeňské a těžařské obce“. Z toho se odvíjí zvolená symbolika (tzv. heroldské a obecné figury) a heraldické tinktury (kovy a barvy) vybrané obcí.
Štít je třikrát vlnitě dělený. Trojí (vodorovné dělení symbolizuje tři části nynější obce (Vápenný Podol, Cítkov, Nerozhovice). Střídavě (dvě) stříbrné a (dvě) barevné vlnité části štítu (společně) vyjadřují následující (podstatné) skutečnosti:
Vlnité dělení štítu připomíná místní (historický významnou) lázeňskou tradici, Podolský potok i obě zaniklá jezírka.
Stříbrný kov (zobrazovaný v běžné praxi bíle) evokuje rozsáhlé vrstvy v minulosti těženého vápence (vápencové lomy a objevené krasové jeskyně), jak vyplývá i z názvu obce.
Zelená a černá jsou barvami hornictví (těžby), zároveň ale odkazují na zemědělský ráz okolní (zalesněné) krajiny a půdu (zem), zdroj obživy, surovin, vody (pramene) atd.
Přes celý vlnitě dělený štít je vedena figura modrého vydutého (tj. dovnitř prohnutého) klínu. Tvar klínu připomíná monogram obce „V“ a její geografickou polohu (vklíněnou „v dolině“, čili „po dole“).
Prohnutím (vydutím) klínu se navozuje tvar „tryskajícího“ léčivého pramene, ale též způsob dobývání vápence.
Klín je tedy vlastním symbolem obce a pro jeho větší adresnost v něm spočívá červená knížecí čepice (lemovaná hermelínovou kožešinou s hranostajovými ocásky), která je atributem sv. Václava, patrona zdejšího kostela, jehož jméno nesl léčivý pramen i místní „Lázně sv. Václava“.
Blason (čili odborný heraldický popis) znaku je (v konečné podobě) následující: Ve stříbrno-zeleno-černě vlnitě děleném štítě modrý vydutý klín s knížecí čepicí.
U takto výrazného znaku je logické, že i návrh (na stožár vztyčované vlajky nebo praporu (pevně spojeného s žerdí) opakuje všechny výše popsané figury a barvy jejich převedením do listu vlajky (praporu) o stranovém poměru šířky k délce 2 : 3 (dle státní vlajky České republiky).
V případě popisu vlajky (praporu) se však nemluví o stříbrné tinktuře (tak jako na hmotově pevném štítě), ale bílé barvě vlající tkaniny.
