Stará cesta a zaniklá osada Boukalka

Stará cesta

Do 2. poloviny 18. stol. vedla ze směru od Heřmanova Městce jako jediná tato cesta, která však kvůli převýšení nevyhovovala dopravě. Především v zimě měly problém vyjet kopec koňské saně se dřevem. Byla tedy zřízena nová hlavní silnice po vrstevnici kopce, která je níže pod touto cestou.

Tím vznikla v roce 1878 z cesty původní tzv. Stará cesta, na které byla vysázena k poctě císaře Františka Josefa I. lipová alej, která dostala později status Státem chráněné aleje (ať se mluví o aleji nebo cestě, je myšleno vždy toto místo). Cesta poskytuje krásné výhledy na celou obec a údolí a na horizont obce Prachovice.

28.6.2008 se Chrudimskem prohnalo tornádo, které se zařadilo mezi nejničivější v novodobé historii Česka. Vápenný Podol patřil mezi nejvíce postižené obce (dalšími byly např. Smrkový Týnec, Rabštejnská Lhota, Slatiňany a další). Kromě mnoha dalších škod byla obětí i Stará cesta, resp. původní lipová alej. Většina stromů byla zcela poškozena, ostatní byly velice polámané a vzhledem k jejich stáří nebylo moc nadějí na jejich další růst. Obec následně na jaře 2009 nechala alej opět obnovit a vysázet nové stromy. Jediná původní lípa je zachována u místa napojení cesty na hlavní silnici.

Zaniklá osada Boukalka (bývalá součást Vápenného Podola).

Osada Boukalka se nacházela zhruba na protějším horizontu.

Vznikla pravděpodobně již ve 14. století, první doložená písemná zmínka je z roku 1578. V té době byla součástí panství Stolan, které později připadlo Heřmanovu Městci. Osada byla postavena doslova ve skalní rozsedlině pod horou Bučina, v prostoru velmi chudým na ornou půdu. V roce 1880 zde bylo 7 domů, ve kterých žilo 123 obyvatel. Práce ve zdejších lomech byla hlavní pracovní příležitostí pro muže, ale občas i pro ženy. Pracovalo se zde za velmi těžkých podmínek.

V průběhu 20. století se těžba vápence v oblasti Železných hor intenzivně rozvíjela, od roku 1987 se rozšiřovala více i na území tehdejší Boukalky, což vedlo k postupnému zániku osady. Těžba vápence tak měla za následek nejen fyzické odstranění staveb, ale také změnu krajiny, která již nebyla vhodná pro trvalé osídlení. Některé lomy a okolí byly zavezeny odvaly a skrývkou z nedalekého lomu v Prachovicích.

Prostor Boukalky a jejího okolí se vyznačoval velmi kvalitním vápencem. Předpokládá se, že již při stavbě hradu Lichnice se v některých částech stavby používalo vápno právě z prostoru Boukalky. Podle historických nálezů zde byly nalezeny jámy, které odpovídají jámám pro vypalování vápna z vápence.