Starší těžbou zde tak bylo odkryto několik jeskyň, rozměrnějších vodních kanálů a korozí rozšířených dutin. Vlivem vývoje událostí se stalo, že více než lokální význam mají dvě z těchto jeskyní dosud nazývané Podolská a Páterova.
Vstupy do obou jeskyní byly otevřeny těžbou v jámovém lomu, který se nacházel za hřbetem západního úbočí údolí Podolského potoka ( cca 500 m západně od kostela ve Vápenném Podole ). Popis Podolské jeskyně sice pochází až z roku 1944, místním však byla známa už před válkou, vstup do Páterovy jeskyně byl objeven až v roce 1965, kdy se již v lomu nepracovalo.
Zavážením lomů hrozilo i zasypání vchodů a znepřístupnění obou jeskyň. To byl okamžik, kdy se do hry zapojily tehdejší orgány ochrany přírody. V těchto jeskyních bylo zjištěno významné zimoviště netopýrů, hlavně vrápence malého, kriticky ohroženého druhu. Byla založena betonová šachta, která se několikrát nastavovala díky neustálému ukládání materiálu až do současné výšky 60 m nad dnem horizontální spojovací chodby jeskyní. Mocný pokryv výsypkou, omezené větrání a poloha blízko hladiny spodní vody zajišťují velmi stabilní mikroklima s téměř konstantní teplotou 9,1 stupně Celsia, relativní vlhkostí 95 – 100 %, které včetně složení jeskynní atmosféry jsou pro zimování netopýrů natolik příznivé, že se jejich počty zvýšily na 350 zvířátek v5 druzích.
Jeskyně je možné charakterizovat rozměry a tvarem. Hlavní části Podolské je propasťovitá prostora s výškou asi 20 m a šířkou 3 – 5 m, souvisí s ní systém stísněných prostor a krasových kanálů, takže celková délka měřičského polygonu je cca 150 m. Páterovu jeskyni tvoří řada propojených dómů a menších prostor dosahující výšky 4 m. Má dvě části – „starou“ objevenou v roce 1965 a „novou“ objevenou v roce 1992. Nejzápadnější část „nové Páterovy jeskyně je vyzdobena sintrovými povlaky a krápníky. Délky měřičského polygonu jsou 120 a 110 m. Do nejnižší části obou jeskyní zasahuje hladina spodní vody a jsou zde jezírka.
Přístupné veřejnosti tyto jeskyně nejsou, ale mimo období zimního klidu zde za asistence jeskyňářů např. provádí HSZ Chrudim specielní výcvik záchrany osob.
